HISTORIE KNIHOVNY V HORNÍ PLANÉ

Historie

Založení veřejné knihovny
Ve smyslu knihovnického zákona z roku 1919 převzala spolková knihovna místní skupiny spolku Bund der Deutschen in Böhmen (Spolek Němců v Čechách) funkci veřejné obecní knihovny.

1921 byla sepsána první smlouva mezi obcí a spolkem, v níž byly stanoveny podmínky, za kterých se spolková knihovna stala veřejnou obecní knihovnou. Do knihovní rady jmenovaly obě strany své zástupce (2 ze strany obecního zastupitelstva a 2 zástupci spolku), Spolek si vyhrazoval právo jmenovat knihovníka. Knihovna měla 800 svazků v ceně 800,- Kč. Smlouva byla uzavírána na 3 roky

1930 smlouva o knihovně byla uzavřena na 5 let.Knihovna měla 1.225 knih v hodnotě 10.000,- Kč.

1932 knihovna se stala členem Sudetoněmeckého knižního klubu, společnosti pro dobrou knihu, nakladatelství Adama Krafta v Karlových Varech – Drahovicích

1935 smlouva byla prodloužena na dalších 5 let (do 31. 12. 1939)

1946 v obci byly německé knihovny – obecní, školní a muzejní. Knihovny obecní a muzejní byly předány národní a univerzitní knihovně. Česká knihovna v obci nebyla (v r. 1945 bylo uváděno pouze 34 obyvatel české národnosti).
Místní správní komise požádala Okresní radu osvětovou v Českém Krumlově o podporu pro místní obecní knihovnu. Byla ustavena knihovní rada a knihovnicí jmenována úřednice Miroslava Trpišovská.

1947 knihovna získala podporu ministerstva školství a osvěty ve výši 1.500,- Kč v knihách. Půjčovní den byl stanoven na středu, výpůjční doba od 18.00 do 19.00 hodin. Knihovníkem se stal pan Urbánek, zaměstnanec lesního ředitelství. Knihovna měla jen 150 svazků, byly získány peněžní dary v hodnotě 5.000,- Kč a probíhala obecní sbírka na knihovnu. Sbíraly se peníze a hlavně knihy. Koncem roku měla knihovna 278 svazků, 71 čtenářů a knihovnicí byla Zdeňka Poláková, předsedou knihovní rady Václav Spurný.

1948 měla knihovna 336 svazků, 20 svazků ze Státní doplňovací knihovny v Českém Krumlově a 22 čtenářů. Knihovníkem byl Vladimír Tomášek, odborný učitel na střední škole

1959 Knihovní fond byl 1.932 svazků (700 bylo vlastnictvím knihovny a 1.232 svazků patřilo závodnímu klubu vojenských lesů a statků), knihovnu navštěvovalo 193 čtenářů 60. – 70. léta Místní lidová knihovna patřící do metodického obvodu knihovny v Černé v Pošumaví. Běžný vývoj malé knihovny v pohraničí – špatné umístění, střídání knihovníků, nedostatek financí na nákup knih. Situace se zlepšila , když se do knihovny začaly dovážet výměnné soubory z českokrumlovské knihovny.

1976
– knihovna byla profesionalizována (knihovnice Jana Kohoutová) a byla ustanovena středisková knihovna; do metodického obvodu spadaly Místní lidové knihovny Černá v Pošumaví, Hodňov, Hůrka, Pernek. Knihovna má vlastní nákup knižního fondu.

80. léta
– dochází k výrazným změnám – knihovna získává umístění v přízemí budovy městského národního výboru, knihovnice Ludmila Milotová si doplňuje odborné vzdělání na Střední knihovnické škole. Zkvalitňuje se úroveň knihovnických služeb. Dochází ke změnám v metodické činnosti knihovny, nejprve je zrušena knihovna Hodňov, později Pernek. Knihovna v Černé přechází do metodického obvodu krumlovské knihovny.

90. léta
– zásadně se mění styl práce. Po několika výměnách knihovníků nastupuje Helena Kastenmajerová. Knihovna je přestěhována do nové budovy Kulturního a informačního centra. Je zakoupen první počítač a knihovnický program LANius. Postupně dochází k elektronickému zpracování knihovního fondu a zavedení elektronického výpůjčního protokolu. Za pomoci grantu Ministerstva kultury ČR získává knihovna prostředky k napojení a provozování Internetu.

2006 – přechod z knihovního systému LANius na novou verzi Clavius a zahájení přípravy na zpřístupnění katalogů on-line